Ix ki’ichpam ja’ yéetel úuchben kaajo’ob

U ja’abil

U k’aaba’ u ja’il

U noj kaajil

Walkil 10 000 ja’aba’

Nilo, yook ja’

K’ucho’ob jets’tal yáax mejen kajo’ob, leti’ ku ya’ala’aj u chuun u káajbal u nojlu’umil Egipto

Walkil 5 000 ja’aba’

Tigris yéetel Éufrates, ka’ap’éel yook ja’

Lu’um méek’táanta’an tumen ka’ap’éel yook ja’: Mesopotamia-Sumeria-Akkadia-Babilonia u k’aaba’ob; zigurats waj múulo’ob; nokaajo’ob je’el bix Ur, Eridú, Kish, Erech, Agadé

4 000 ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Indo, yook ja’

Ku chíikpajal yáax mejen kaajal, u chuun India

3 100 ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Nilo, yook ja’

Ku chíikpaja u yáax ch’i’ibal faraones, ajawo’ob; ku líik’sa’al nuxi’ wíimbal k’aaba’ta’an Esfinge de Gizeh

2 700 tak 2 200  ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Nilo, yook ja’

Ku chíikpajaj u yúuchben ajawilil Egipto; ku líik’sa’al nukuch múulo’ob Menkaura, Khafra yéetel Khufu u k’aaba’ob

2 500  ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’ tak 200 ja’ab ti’ k k’iinilo’oba’

Kamp’éel yook ja’: Coatzacoalcos, Tonalá, Papaloapan yéetel San Juan

Ku ch’a’ik u muuk’ olmeca myaatsil, le ku ya’alaj u chuun Mesoamérica, “cultura madre” bin: ku chíikpajaj kaajo’ob je’el bix San Lorenzo Tenochtitlán, Tres Zapotes, La Venta

2 500 tak 1 500 ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Yok ja’ob: Indo, Ihelum, Chenab, Ravi, Sutlej, Ganges, Jumma, Narbada, Tapti

Ku chíikpaja le ku ya’alaj u nojkaajil Indo. Ku líik’sa’al u kaajilo’ob Harappa yéetel Mohenjo Daro

2 000 tak 1 800 ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Nilo, yook ja’

Ku chíikpajaj le ku ya’ala’aj u Imperio Medio Egipto, ku aayik’tal xan, ku nojochtal u kaajilo’ob xan

1 600 tak 1 100  ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Nilo, yook ja’

Ku chíikpajaj Imperio Nuevo Egipto; ku káajal xan u sa’atal u muuk’

1 500 tak 1 000  ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Yook ja’: Amarillo, Wei, Lo, Yangtze

Ku chíikpajaj Anyang, u nojkaajil Shang; Loyang, u jo’okaajil le ku ya’ala’aj dinástica oriental; ku chíikpajaj Ch’and-an, u jo’ol kaajil le ku ya’ala’aj dinástica occidental. Ku líik’sa’al xan nuxi’ pak’ Gran muralla u k’aaba’.

1 200 tak 400 ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

U chulte’ilo’ob Teotihuacan

Ku chíikpajaj Cuiculco, Tlatilco, Ticomán Zacatenco, Tezoyuca 

747  ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Nilo, yook ja’

Ku chíikpajaj u yajawlil Cus Napata (Kush, Kuš o Cush), tu lu’umil África

760 tak 146 ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Eurotas, jáal ja’

Ku líik’il u kaajil Esparta, tu petenil Grecia

753  ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Ka’ap’éel yook ja’: Tíber yéetel Po

Ku líik’il u nojkaajil Roma

600 ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’ tak tu ja’abil 800 ti’ k k’iinilo’oba’

U jejeláas top’a’antakilil mejen sayabil ja’ yéetel ya’abkach ts’ono’ot

U k’iinil úuchben maaya kaaj. Ku chíikpaja Tikal, beeyxan Chichén Itzá  (Mesoamérica)

508 tak 146 u  ja’abil ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’

Cefiso, Ilisos, Erídanos, óoxp’éel yook ja’

Ku chíikpajaj u nojlu’umil Atenas (Grecia)

400  ja’ab ma’ili’ k’uchuk k k’iinilo’oba’ tak tu ja’abil 900 ti’ k k’iinilo’oba’

U chulte’ilob u chak’anil Teotihuacan

Ku chíikpajaj u kaajil teotihuacanos, u nojkaajil Teotihuacan

1180 tak 1897

Níger, yook ja’

Ku chíikpajal u yajawlil Benin waj Edo, tu lu’umil África

1325 tak 1521

U chulte’ilo’ob Xaltocan, Zumpango yéetel Texcoco (ch’óoch’ ja’); beeyxan Xochimilco yéetel Chalco (ch’ujuk ja’)

Ku chíikpajal u ch’i’ibal Mexicas, tu nojkaajil México-Tenochtitlan(Mesoamérica)